Apostolien teot: Teekuri

Skutky apoštolů, kapitola první

(přeloženo z opilecké ugrofinštiny, originální manuskript psaný rumovými glyfy je uložen na bezpečném místě, kde ho bezpečně už nikdy nikdo nenajde)

(reakce na nečekaný drabblovací boom přijde později)

1 Léta druhého kralování Zemana, krále jelimánského, pojal první z apoštolů Maďara velkého plán velký neméně.

2 A ten první, jméno jeho Vašek Strohonoš, roupy maje veliké a štěnice, nápad dostal v pouť vyraziť do města dalekého, jež Prčicí se zove.

3 Protož řekl druhému, též mně: Přijďiž v město Tábor a Čaje s sebou béř, neb mezi pohany smrduté víru šířit půjdeme, a cesta je to krátká, že i kripl to jest ty to zvládneš.

4 Odpověděl druhý, jména svého Čajoděj Lukáš: Tak určitě.

5 Tedy provedl Čajoděj obřad posvátný, skrzevaď nějž Čaj mu Maďar ve slevě poslal jakož zázrak, a uznali všichni, že je to dobré.

6 Pak doraziv do Tábora ořem železným, v němž prostá žena bez prdele pletla a ještě prostší s prdelí močila len, seznal poutníka třetího, Rumdáše, syna ryšavcova.

7 Tu pojali všichni svorně první lok a jali se registrovati před tváří Hospododinovou.

8 A bylo devět hodin a málo k tomu, hodina první.

9 Zaplativše registrační poplatek, mapku od ženy silné obdrželi a na cestu k severu se vydali, řkouce sobě slova svatého Buzze Rakeťáka:

10 Do nekonečna... a ještě dál!

11 Hned kolem jezera Jordán vody pokleslé vyrazili a dál, přes koleje a most a pod druhým, až tu hnedleť tajný punkt se zjevil, což zklamáním bylo značným, neb hledat jej chtěli cestami dobrodružnými.

12 A Čaj se přijímal příležitostně a o mrtvých se mluvilo a nasíráníť lidí a do kopce se šlo, a bylo deset, hodina druhá.

13 Kol rybníků se šlo a říček, brody překonány byly dva a závora neprůchodná, leč ničehož nemohlo věrozvěsty od cesty odraditi a naopak na tempu přidávali, dbajíce při tom v řečech na omezení možného mravního ohrožení okolivé mládeže.

14 A bylin vůkol mraky rostly, jimž drabblů je na moudrých místech věnováno habaděj, a mezi nimi bez, rozrazil, jetel i jitrocel a rovněž šeříky květly skvostně.

15 Tam v poli zhynula jedenáctá, hodina třetí, a kokot provoláván párkrát byl.

16 Bez prodlev dál se kroky ubíraly těch tří a cestu nezkrátili si v tom místě, kde vůlí slabší učinit tak mohli, neboť velký Maďar by to zřel a mrzce by jim soudil.

17 A písně se pěly proti trudomyslnosti a [do pohody] a bylo to dobré.

18 Tu na návrší zjevil se hrad starý, jemuž řkali Borotín, a poutníkům punkt a klid na pár chvil zajistil, kde znovu Čaje pojali, ale též krmě světštější, šunku a banány.

19 Zde Čajoděj Mílielle z batohu vyňal, kámen posvátný a nad elfy chytřejší, s níž [zvěčněni byli] přístrojem Rumdášovým, a odbilo poledne, hodina čtvrtá.

20 Dál na sever vyšli tři a jeden nesen, a lesem šli a bažinou, do kopce i kolem něj, z kopce zase dolů a cestou mnohé zdrbli.

21 A o drabblech se mluvilo a vojnách hvězdných a cestách dalších, než chrám se před věrozvěsty zjevil v prostřed pole, jenž o konverzi si říkal jako sůl.

22 Tak znovu Čaje pojali a rituál očistný provedli a s pomocí Mílielle [chrám kravího kmene] konvertovali na víru pravou, víru jedinou, nebo možná ne.

23 Aj, jedna odbila, hodina pátá.

24 Skuhrat začal Rumdáš, že vak mu pivo tíží, a Čajoděj rovněž s sebou při kameni jedno v plechu měl, tak odlehčovat zavčas začli zásob svých a Strohonoš jim mnohé věci dobré děl, o chmelu a pivu a Třetí říši.

25 Potkali pak lesních duchů a vil a Stana Lee a pouhou svou aurou jich na víru obraceli, činivše tak nenápadně.

26 Víc se toho stalo, však tajná z toho spousta je a nejen stranám třetím, jakož i mně, pro spoustu kroků v nohou a jiné věci jinde, než pláchla druhá, hodina šestá.

27 A velký Maďar pobaven byv, držel mračna deště z jejich hlav až do kdy [Prčic okraj zřeli] v hodinu sedmou, neb tam již průtrž značná z nebes šla a Strohonoš jen s sebou deštník měl, gay.

28 Na náměstí za tři punkty botu rudou dostali a za pár korálků místní tovar nakoupili, než k odjezdu se co dobytek odebrali a na nádraží v dešti dojeli.

29 Tam močil na ně Maďar mocně, snad aby do myslí jim zasel pochyb stín, leč odhodláni byli všichni tři a v žilách měli Čaje dost a bratři byli skrz tu moč si blíž.

30 I přispěchaly spěšné vlaky, by poutníci domů mohli jet, a Maďar musel jistě zázrak další hrát, neb tucet vozů jeden vláček měl, což běžný postup u drah sotva je.

31 Tam rozšedše se cesty apoštolů, všichni mocně plakali a loučili se, než zas se v pouti sejdou.

32 Mně po hodině stání uvnitř nohy ztuhly tak, že z nádraží pro změnu kámen nesl mě, ale bylo zjevné, že dílo se zdařilo, neb koleno mi přes veškerá očekávání neprasklo.

33 A soudím dnes, že Jediland by update dostat měl.